Foto: Shutterstock

Za slavnou érou Lidových novin, do kterých přispívali bratři Čapkové a další spisovatelé, se ohlíží nová výstava Moravského zemského muzea v Brně. Noviny založil před 130 lety novinář a politik Adolf Stránský, nejvíce se jim dařilo za československé první republiky, sídlily po většinu času v Brně. Výstava končí rokem 1939, tedy nástupem nacismu a porážkou ideálů demokracie a humanity, na kterých stálo Československo i Lidové noviny. Výstava se veřejnosti otevře ve středu, potrvá do 3. září příštího roku.

Kurátorka Hana Kraflová označila Lidové noviny za tribunu moderní české společnosti, jeden z majáků první republiky, dosud připomínané s nostalgií. „Doba měla určitý myšlenkový řád, dodržovala společenské rituály,“ řekla dnes novinářům Kraflová.

Redaktoři Lidových novin si zakládali na jazykové i obsahové stránce svých textů. „Cítíme z těchto novin úroveň, proto se k nim můžeme vracet, abychom načerpali sílu z jasných a logických argumentů,“ doplnila Kraflová. Noviny se orientovaly na vzdělané čtenáře, u kterých pěstovaly kulturní přehled. Zakládaly si podle dobového letáku na tom, že „neštvou a nelhou“.

Moravské zemské muzeum podle vedoucího oddělení dějin literatury Tomáše Prokůpka disponuje rozsáhlými fondy k tématu Lidových novin, ze kterých mohlo při tvorbě výstavy čerpat. Výstava si klade za cíl ukázat, jak silně byly noviny provázané s tehdejší literární scénou.

Deník do značné míry utvářeli už „hotoví“ spisovatelé. Řadě novinářů pak práce v Lidových novinách umožnila nastoupit literární dráhu. Do první skupiny autorů, které noviny přilákaly ke spolupráci, patřili třeba Jiří Mahen, Rudolf Těsnohlídek nebo Stanislav Kostka Neumann. Jako žurnalisté a budoucí spisovatelé vyzrávali v prostředí Lidových novin například Bedřich Golombek a Edvard Valenta.

Výstavu tvoří rukopisy, knihy, básně k výročím nebo komentáře dobového dění. Jednou ze zajímavostí je titulní stránka s fotografií pořízenou po bombardování španělského města Lérida. Pro Čapka byla fotografie inspirací k dramatu Matka, uvedla Kraflová.

Lidové noviny vycházely i za druhé světové války, po jejím skončení se název změnil na Svobodné noviny. „Lidovky“ pak existovaly ještě několik let po únorovém převratu, než totalitní stát jejich vydávání zcela zastavil. Koncem 80. let se Lidové noviny znovu objevily jako samizdat, od roku 1990 vycházely jako standardní celostátní deník, který se přihlásil k prvorepublikové tradici.

V současnosti noviny vydává společnost Mafra. Koncern Agrofert Mafru prodává skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Transakci posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Brno (ČTK)