Foto: Shutterstock

Mezi adepty patří někdejší ministr kultury a bývalý šéf ČT Jiří Balvín, bývalí předsedové rady Jan Mrzena a Jiří Baumruk, televizní a filmový producent Čestmír Kopecký, scenárista a režisér Vlastimil Venclík nebo televizní odborář Antonín Dekoj. Do rady by se chtěl vrátit také olympionik Martin Doktor.

O místo v radě usilují rovněž spisovatel a nakladatel Jiří Padevět, filmová producentka Eliška Kaplický Fuchsová, publicista Jefim Fištejn, dokumentarista Martin Vadas a producent Martin Vandas, moderátorka Veronika Sedláčková nebo bývalý diplomat a politik Michael Žantovský. Své kandidáty do rady nominovaly i společnost Sdružení přátel piva nebo Náboženská společnost českých unitářů.

Při veřejném slyšení bude mít každý z kandidátů pět minut na své představení a deset minut bude čelit otázkám senátorů. Senátní komise pro sdělovací prostředky na rozdíl od sněmovního mediálního výboru nebude moci provést předvýběr kandidátů, kteří budou k volbě připuštěni. S ohledem na veřejné předjednání se podobně jako ve Sněmovně nepočítá s tím, že by adepti znovu vystupovali při senátní schůzi, která začne koncem listopadu. Budou se pouze vybírat v tajném hlasování, které bude moci být dvoukolové.

Horní parlamentní komora bude moci v osmnáctičlenné radě obsadit do konce roku tři nově vzniklá křesla a další tři, která se letos uvolnila. Dříve místa v radě zaplňovala výhradně Sněmovna. Kandidáty do rad mohou podle zpřísněných podmínek nově navrhovat výhradně organizace s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené, třeba i účelově jako dosud. Nominační právo mají výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.

Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.

Praha (ČTK)