Foto: Shutterstock 

Tištěná média jako zdroj novinek jsou mezi Čechy na ústupu. Přes 70 procent respondentů uvedlo, že v uplynulém měsíci je nečetlo ani jednou. Lidé se kvůli zpravodajství přesunují do on-line prostoru, zejména na zpravodajské portály. Minimálně jednou týdně je navštívily tři čtvrtiny populace. Dominantním zdrojem zpráv pro většinu občanů zůstává televize. V posledním měsíci nesledovala televizní zpravodajství ani jednou pětina lidí.

U mladší generace sledovanost zpravodajství v televizi ale prudce upadá. Na denní bázi si ho pouštělo 15 procent lidí ve věku 15 až 24 let. S přibývajícím věkem sledovanost televize stoupá. Mezi seniory staršími 75 let ji denně sledují čtyři pětiny lidí.

Nerovnováha mezi mladší a starší generací panuje podle průzkumu i u využívání rozhlasu jako zdroje zpráv. Kvůli získání novinek z ČR i ze světa si rádio v posledním měsíci denně pouštěla více než třetina lidí ve věku od 75 let, u mladých ve věku 15 až 24 let to bylo osm procent.

„Co se týče sociálních sítí, zde již nepanuje taková nerovnováha mezi starší a mladší generací. I starší ročníky v nemalé míře používají denně sociální sítě pro novinky ze světa,“ uvádí autoři výzkumu.

Při vyjadřování názorů na internetu a sociálních sítích se podle průzkumu cítí svobodně 60 procent Čechů. Opačný názor má přibližně čtvrtina respondentů a 14 procent nevědělo. Svobodu projevu pociťují častěji mladí a vysokoškolsky vzdělaní.

Výzkumníky také zajímalo, zda jsou Češi nakloněni absolutní svobodě slova na internetu, nebo připouští její omezení za účelem ochrany před šířením lží, respektive extrémního násilí. V obou případech převážila druhá možnost.

Že by lidé měli mít svobodu sdílet na internetu obsah, i když by to znamenalo, že mohou být zveřejněny lživé informace, je přesvědčeno 40 procent Čechů. Naproti tomu 48 procent si myslí, že by stát měl učinit kroky k omezení lživých informací. Na otázku, zda by měly regulovat šíření lží technologické firmy, odpovědělo kladně 54 procent respondentů.

K větší cenzuře se Češi přiklání v případě mimořádně násilného obsahu. Pro svobodu šíření obsahu po síti i za cenu, že může být zveřejněno extrémní násilí, se vyslovilo 28 procent Čechů. Tři pětiny se domnívají, že by šíření takového obsahu měl omezit stát. Ještě mírně vyšší byl podíl lidí, kteří chtějí, aby kroky proti šíření extrémního násilí po síti podnikly technologické společnosti.

Výzkum veřejného mínění pro projekt Digitální doba s lidskou tváří provedla agentura Median mezi 9. a 14. listopadem. Na položené otázky odpovědělo 1018 respondentů starších 15 let.

Praha (ČTK)