lupa x
user

Nenávist online: Co nám říká analýza téměř 2 milionů postů a komentářů na sociálních sítích

Nenávist online: Co nám říká analýza téměř 2 milionů postů a komentářů na sociálních sítích

07.08.2024 , Aktualizováno 06.08.2024

Redakce

Konsorcium nevládních organizací přináší výstupy z projektu Digitální doba a hrozby pro lidská práva, zabývajícího se chováním lidí v prostředí sociálních sítí a s tím souvisejících online hrozeb pro lidská práva. Projděte si data unikátní analýzy téměř 2 milionů příspěvků a komentářů na Facebooku, které jsou klasifikovány jako nenávistný obsah zaměřený na ženy nebo etnické menšiny.

Nenávist online: Co nám říká analýza téměř 2 milionů postů a komentářů na sociálních sítích

Komentáře podle času:  Výhružky smrtí, Výhružky násilím, Gender + sex + rodina + vzhled, Vulgarismy obecně 

Na pilotním projektu, který běžel od 1. ledna 2022 do 30. dubna 2024 spolupracovaly organizace Fórum 50 %, Multikulturní centrum Praha, Masarykův ústav vyšších studií ČVUT, Åpenhet a Transparency International ČR.

Hlavními výsledky několikaletého výzkumu jsou dvě analytické studie – první mapuje nenávistné projevy spojené se sexualizovaným násilím směřovaným na ženy, druhá popisuje/sleduje nenávistné útoky zasahující etnické menšiny. Výstupy jsou shrnujícím souborem z analýzy 1 816 723 komentářů a 154 711 příspěvků na sociální síti Facebook z období od ledna 2022 do února 2023.

Genderově podmíněné útoky vůči veřejně činným ženám jsou ve vybraných skupinách na Facebooku značně rozšířené. V 17 analyzovaných skupinách jsme v období od ledna 2022 do února 2023 zjistili 37 rozsáhlejších útoků s nárůstem nenávistných projevů trvajících den až několik dní, přičemž 29 z nich bylo do různé míry spjato s útoky na vybrané ženy v politice, včetně výhružek sexuálním násilím či výhružek fyzické likvidace.

„Jedním z našich úkolů bylo zjistit, na koho míří nejvíce etnicky motivovaných předsudečně nenávistných útoků. Nikoho asi nepřekvapí, že ve zkoumaném období 2022-2023 se nejčastějším terčem stali Ukrajinci. Očekávaný motiv spojený s dávkami pro uprchlíky z Ukrajiny byl přítomný, ale nebyl nejvýraznější. Objevovaly se i témata ruské propagandy, či nenávist k Ukrajincům jako takovým například v podobě pohoršení nad tím, že u veřejných budov visí ukrajinská vlajka. Co nás šokovalo byla míra dehumanizace – o uprchlících se v dezinformačních skupinách mluvilo jako krysách, hmyzu, který je nutné odstranit. Stejně tak velkým šokem byl neskrývaný antisemitismus,“ říká Zuzana Schreiberová, ředitelka Multikulturního centra Praha.

Dále byla ve spolupráci s expertními organizacemi vytvořena také příručka „Jak se vypořádat nenávistnými útoky v online prostoru”, která může posloužit jak obětem takových útoků, tak i jejich okolí, které by je rádo podpořilo. Nabízí několik druhů podpory a obrany od praktických kroků až po teoretické právní kroky, které lze učinit.

„Online nenávistné projevy vůči političkám jsou, na rozdíl od útoků na politiky, často sexualizované a obsahují mimo jiné i výhrůžky znásilněním. Zaměřují se na vzhled a rodinný stav dané ženy a zpochybňují jejich kompetence zastávat veřejné funkce. Tyto nenávistné projevy vytlačují ženy z veřejného prostoru a oslabují tak fungování demokracie,“ říká Barbora Štička, zástupkyně ředitelky Fórum 50 %.

K tématu vznikl také policy paper pro danou oblast, který se především zaměřuje na genderově podmíněné nenávistné projevy v rámci komunikace na sociálních sítích vůči ženám vystupujícím ve veřejném prostoru. Jedná se o poměrně rozšířený jev, který však není řešen v takovém rozsahu, jaký by byl zapotřebí.

„Naše role spočívala především v analýze dat z facebookových skupin. Využili jsme k tomu kombinaci různých softwarových nástrojů, mezi nimi byly LookerStudio od Google nebo nástroj na textovou analýzu využívající umělou inteligenci od české firmy Geneea Analytics. Umožnilo nám to sledovat vývoj v čase napříč skupinami, identifikovat hlavní rezonující témata, kategorizovat nejčastější nenávistné útoky a rozpoznat jejich charakteristiky, ale také třeba porozumět aktivitě autorů. Ačkoliv jsme s tím dopředu počítali, množství a síla nenávistných útoků byly zarážející. Mezi čísly a grafy se vyjevovaly mnohdy odporné projevy a práce s daty tak byla také psychicky náročná,“ řekl Jan Švec z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT.

Celý projekt včetně vizualizace dat je prezentován na webové stránce nenavistnasitich.cz, která vznikla ve spolupráci s norskou organizací åpenhet. Ta má také anglickou mutaci online-hate.com.

„V rámci projektu se Transparency realizovala kromě koordinace týmu ve směru analýzy a zpracování dat, stejně jako v přípravě a organizaci veřejných akcí a debat, kterých se odehrálo hned několik jak v Praze, tak i dalších městech po České republice. Téma a jeho osvěta ve společnosti je pro naši organizaci důležité,“ říká Františka Rohlíčková, specialistka komunikace TI ČR.

Zdroj: Transparency International ČR

Hlavní stránka