lupa x
user

Kultuře se po covidové přestávce zase začalo dařit

Kultuře se po covidové přestávce zase začalo dařit

07.09.2024 , Aktualizováno 06.09.2024

Redakce

Pardubický kraj uspořádal pravidelné roční setkání kulturních organizací, představitelů tradiční lidové kultury a také památkové péče. Bylo příležitostí probrat uplynulý rok v těchto oblastech a předat diplomy nominovaným.

Kultuře se po covidové přestávce zase začalo dařit

Pardubický kraj je významným investorem pro naše kulturní organizace. Velké stavební projekty má za sebou i před sebou Východočeské muzeum a Gočárova galerie v Pardubicích, Krajská knihovna má čerstvě opravenou fasádu. Regionální muzeum v Chrudimi prošlo velkou opravou fasády, nyní vyměňujeme okna na budově a připravujeme nutné opravy na hradě Rychmburk. Velký projekt s podporou Evropské unie jsme zahájili také pro Technické muzeum ve Vysokém Mýtě a litomyšlské muzeum má renovaci za sebou již z minulého období. Kromě toho investujeme do pevnosti Bouda, která je také v našem majetku,“ uvedl na úvod náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.

Probuzení kulturních aktivit po covidové pauze kopíruje také dotační program na podporu kultury a zachování kulturního dědictví na území Pardubického kraje. „Poté, co jsme byli nuceni snížit dotace v roce 2021 na 29 milionů korun, jsme v loňském roce byli na 41 milionech a v letošním roce bylo k 31. srpnu rozděleno dokonce 61 milionů našim žadatelům,“ konstatoval Línek.

Tradiční lidová kultura se udržuje zájmem konkrétních lidí

Zástupci kraje a Muzea v přírodě Vysočina slavnostně předali zápisy na krajské seznamy letošním laureátům. Novým Nositelem tradice se stal dýmkař z Proseče Stanislav Baťa, který je už čtvrtou generací v rodině, která se věnuje ruční výrobě dýmek a používá k tomu čistě tradiční postupy.

Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku byly na krajském seznamu rozšířeny o obec Jeníkov. Tam jejich pravidelné konání sice skončilo v roce 1997, ale od roku 2016 jsou opět obnoveny. Zájem o obnovu obchůzek vzešel spontánně mezi obyvateli, kterým bylo líto, že se v Jeníkově přestaly konat.

Malé knihovny přispívají ke komunitnímu životu v obcích

Dotaci Pardubického kraje získaly čtyři malé knihovny. Obecní knihovna Kočí ji využije na nákup nových regálů pro stávající knihy. Obecní knihovna v Rybitví na Pardubicku se postupně modernizuje s novým počítačem a čtečkou a obec chystá její rekonstrukci. Místní knihovna v Mladějově na Moravě na Svitavsku si díky dotaci mohla pořídit moderní multifunkční tiskárnu a další vybavení knihovny. Obecní knihovna Skuhrov na Orlickoústecku pořádá mnoho zajímavých akcí pro celou obec, děti i dospělé. Přispívá k mezigeneračnímu propojování obyvatel, podporuje kulturní a společenský život v obci, a tyto služby může také díky získané dotaci rozšířit.

V programu regenerace památkové zóny bodovala Chrudim

Městská památková zóna Chrudim má rozlohu 52 hektarů a nachází se v ní 71 nemovitých kulturních památek, z toho je 27 ve vlastnictví města. V loňském roce připravilo město projekty za 3,2 miliony korun, na které získalo dotaci z Programu regenerace 1,2 miliony korun. „Odborníci mimo jiné ocenili hlavně obnovu pěti kulturních památek z památkové zóny ve městě. Jednalo se o obnovu staré radnice na Resselově náměstí, měšťanského domu čp. 129 v Koželužské ulici, kostela sv. Kateřiny a restaurování soch sv. Václava a sv. Vojtěcha v Široké ulici. Oceněna byla i snaha o prohlašování dalších kulturních památek jako je například zastávka na Podhůře z roku 1961 nebo Městský park v Chrudimi, který je teprve druhou samostatně prohlášenou památkou zahradního umění v Pardubickém kraji. Chrudim za to získala od Pardubického kraje odměnu 100 tisíc korun,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Línek.

Zajímavou iniciativou Chrudimi je vlastní program s názvem Podpora zachování a obnovy nemovitostí, které nejsou kulturními památkami v Městské památkové zóně Chrudim a podpora reklamního označení provozoven na území Městské památkové zóny Chrudim. Ten úspěšně funguje od roku 2019.

Zdroj: Pardubický kraj

Hlavní stránka