Foto: Shutterstock

Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem patří mezi volné živnosti. „Evidence osob poskytujících služby související s virtuálním aktivem se stala v rukách úvěrových institucí, tedy bank a spořitelních a úvěrních družstev, nástrojem k plošnému odepření služeb,“ uvedli předkladatelé v čele s Jiřím Havránkem (ODS) v důvodové zprávě. Úvěrové instituce se podle nich odvolávají na zvýšené riziko možné legalizace výnosů z trestné činnosti. Autoři novely ale poukazují na to, že na kryptopodnikatele dopadají omezení daná zákonem proti praní špinavých peněz a jsou pod dohledem Finančního analytického úřadu. Nynější postoj bank vede podle nich „k efektivnímu potření moderní konkurence bankovního sektoru“.

Samotné získání živnostenského oprávnění existenci systémů proti praní peněz nezajišťuje, upozornili vládní legislativci. Rizika spojená s legalizací výnosů z trestné činnosti a s financováním terorismu přinese podle nich licencování podnikatelů podle evropského nařízení o trzích kryptoaktiv. Rozšíření okruhu osob, které mají právo na platební účet, by se mělo omezit na ty, které získají povolení k činnosti podle tohoto nařízení, stojí v předběžném stanovisku kabinetu, které po schválení dostanou zákonodárci. Začlenění nařízení do českého právního řádu vláda podle podkladů chystá.

Poslanecká novela výslovně přidává osoby poskytující služby spojené s virtuálním aktivem k subjektům, s nimiž po žádosti musí banka, zahraniční banka s pobočkou fungující v Česku nebo spořitelní a úvěrové družstvo uzavřít smlouvu o platebním účtu. Předloha zároveň vymezuje důvody pro odmítnutí takové žádosti i pro ukončení smlouvy o platebním účtu. „Přijetí navržené úpravy zabrání odlivu českých kryptopodniků mimo českou jurisdikci a nedojde tak k poklesu daňových výnosů,“ stojí v důvodové zprávě.

Praha (ČTK)