Foto: Shutterstock 

Potřeba vyhodnocení rizika v těchto dnech roste. Kvůli suchému a horkému počasí je riziko šíření velmi vysoké, což ukazuje aktuální mapa.

Po loňském rozsáhlém požáru v Českém Švýcarsku se výrazně rozšířila síť stanic monitorujících požární podmínky – je jich už více než 100. Nové stanice se začaly primárně umisťovat do chráněných území. „Zatímco před požárem byly v Českém Švýcarsku dvě stanice, z nichž jedna shořela, nyní jich je tam šest. Podobně je obsazená i Šumava a posílený je rovněž monitoring v Národním parku Podyjí. Celkem přibylo 20 stanic. Přibyly však i v místech mimo národní parky, která byla ve spolupráci s hasiči, Lesy ČR i Agenturou ochrany přírody a krajiny vyhodnocena jako riziková,“ řekl Trnka.

Měřicí stanice v lesích, které slouží ke sběru dat, přispívají zároveň k poznání aktuálního stavu mikroklimatu. Měří vlhkost a teplotu vzduchu, vlhkost půdy a dřeva a také jsou vybaveny dendrometry, které sledují změny v poloměru kmenů.

Zatímco dříve byla předpověď rizika aktualizována jednou denně, nyní se aktualizuje po šesti hodinách. Riziko se vypočítává kombinací dat získaných ze stanic v síti ČHMÚ, z měřicích stanic FireRisk a z pěti různých modelů pro předpověď počasí.

Po loňském požáru jsou na webu k dispozici dvě vrstvy. „Jedna ukazuje riziko šíření požárů. Druhá předpovídá riziko vzniku požáru a reflektuje vlhkost potenciálního paliva, tedy jemného klestí v lese či biomasy například na poli, která je náchylná k zapálení,“ popsal Trnka.

Zatímco FireRisk varuje před rizikem, výzkumníci z IFER navrhují pro lesnický management v národních parcích i mimo ně postupy, které mohou šíření požárů zpomalit, případně šíření zamezit. „Les je přírodní zásobárnou paliva. Vznik a šíření ohně v něm je proto přirozenou záležitostí. Hospodář ale není úplně bezmocný a může se riziku bránit,“ uvedla výkonná ředitelka IFER Jana Beranová. Zkušenosti z Českého Švýcarska potvrdily, že šíření ohně zpomalují listnaté porosty. Na rizikových místech je proto dobré jehličnaté porosty minimálně kombinovat s listnatými. Hospodářské lesy lze také rozvolnit pásy parkového typu. „Hospodaření s odumřelým dřevem, které je důležité pro podporu biodiverzity, je vhodné přizpůsobit lokálnímu riziku. Silnější klády ležící na zemi jsou méně hořlavé než stojící souše,“ uvedla Beranová. Možné jsou také technické zásahy, které zajistí zdroje vody pro hašení či prostupnost porostu pro požární techniku.

Brno (ČTK)