„Kvůli ruské agresi na Ukrajině jsme svědky největší migrační vlny od konce 2. světové
války. Česká republika přijala v krátkém čase enormní množství uprchlíků. Jsme v rámci
EU třetím nejčastějším cílem Ukrajinců. Abychom mohli ještě více zefektivnit pomoc těmto
lidem a lépe využít jejich potenciál, zpracovali jsme sami unikátní analýzu,“ uvedl ministr
práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU ČSL).

Z analýzy vyplývá, že uprchlíci jsou většinou mladí a vzdělaní. Mezi příchozími je
44 % žen a 36 % dětí. Tento poměr je dlouhodobě stabilní. Věkově jsou
¾ dospělých uprchlíků do 45 let, přičemž 28 % z celkového počtu dospělých je dokonce
pod 30 let.

Nejčastějším typem ukrajinské domácnosti uprchlíků v ČR je matka s jedním dítětem.
Výrazná část z nich má velmi malé děti: bezmála polovina domácností má děti mladší 5
let. „Z tohoto pohledu je důležitá zejména podpora rozšiřování a zřizování dětských
skupin. Na jejich podporu míří celkem 10 miliard korun, což umožní vytvořit asi 10 tisíc
nových míst,“ vyzdvihl ministr Jurečka.

Přibližně 44 % respondentů bydlí v solidárních domácnostech, dalších 24 % bydlí v nájmu
či podnájmu. Na ubytovnách žije 15 % uprchlíků, což odpovídá zhruba 58 tisícům osob.
Domácnosti, které poskytují příchozím Ukrajincům tzv. solidární ubytování, jsou ze 70 %
české, 28 % tvoří Ukrajinci, kteří zde již dříve žili. Polovina uprchlických domácností má
ubytování poskytované zcela zdarma, převážná většina žije v bytě či části domu, kterou
mají vyhrazenou sami pro sebe. Přes ¾ uprchlíků je se svým ubytováním spokojeno. 4
z 10 domácností mají zajištěné ubytování na 6 nebo více měsíců. „Zejména díky pomoci
solidárních domácností můžeme ubytování uprchlíků hodnotit jako dobře zvládnuté. I díky
tomu jen 6 % uprchlíků má ubytování jisté pouze na velmi krátkou dobu, to vnímám
pozitivně,“ konstatuje Marian Jurečka.

Uprchlíci potřebují především pomoc s výukou češtiny, zejména ti ekonomicky aktivní.
Jazykové kompetence uprchlíků v češtině a angličtině jsou obecně nízké, nicméně téměř
1/3 uprchlíků češtinu částečně ovládá. To je také jeden z důvodů, proč působí nejvíc příchozích v nízkokvalifikovaných profesích. Právě kvůli jazykové bariéře se příliš nedaří
využít jejich profesního potenciálu.

Závažná je finanční situace: přibližně ¾ uprchlíků jsou na tom finančně velmi neuspokojivě
až kriticky. Dobře zajištěných je přitom naprosté minimum (méně než 0,5 %). Nejhorší
jsou finanční poměry uprchlíků žijících na ubytovnách. Ekonomické potíže by se výrazně
prohloubily u těch, kteří by museli začít za ubytování, které mají dosud zdarma, platit.

Zdroj: MPSV