Foto: Shutterstock

Rosettská deska pochází z roku 196 před naším letopočtem a obsahuje stejný text ve třech tehdy používaných písmech – hieroglyfickém, démotickém a řeckém (ze všech tří jediném známém v době jejího objevu). Na základě tohoto poznání francouzský lingvista Jean-François Champollion rozluštil v roce 1822 do té doby nesrozumitelné egyptské hieroglyfy a tím i nápisy ve faraonských hrobkách, chrámech, na obeliscích a na zbytcích staroegyptských písemností.

Nápis na desce je kopií dekretu sepsaného u příležitosti prvního výročí korunovace panovníka Ptolemaia V. Epifana, kterému tehdy bylo jen 14 let. V dekretu mu mennoferští kněží děkují za vykonané dobré skutky a na oplátku se mu zavazují zhotovit sochy a umístit je ve svatyních všech chrámů a navždy slavit jeho narozeniny a výročí korunovace.

Kamennou stélu velkou asi jako deska psacího stolu nalezl v roce 1799 v nilské deltě francouzský důstojník Pierre-François Bouchard, jenž patřil k Napoleonově armádě. Protože napoleonské egyptské tažení skončilo neúspěchem, skončila Rosettská deska spolu s další francouzskou kořistí v roce 1802 v Británii. Nyní je vystavena v Britském muzeu v Londýně.

Egyptští archeologové k navrácení desky vyzvali již v minulosti a doufají, že nyní mají větší šanci uspět, jelikož západní muzea začala více vracet artefakty, které se k nim dostaly za kolonialismu.

„Jsem si jistá, že všechny tyto předměty budou restituovány, jelikož se mění etický kodex muzeí. Je to jen otázka kdy,“ uvedla Hannaová. „Ten kámen je symbolem kulturního násilí, je symbolem kulturního imperialismu,“ pokračovala. „Takže navrácení kamene je symbolem změny – že už nejsme v 19. století, ale pracujeme s etickým kodexem 21. století,“ dodala.

Mluvčí Britského muzea uvedl, že egyptská vláda nepodala formální žádost o vrácení Rosettské desky. V e-mailovém prohlášení poznamenal, že počínaje Rosettskou deskou bylo od roku 1799 nalezeno 28 stél se stejným dekretem a 21 jich zůstává v Egyptě. Britské muzeum 13. října otevírá výstavu s názvem „Hieroglyfy: odemykání starověkého Egypta“, která osvětluje roli Rosettské desky. „Britské muzeum si velmi cení pozitivní spolupráce s kolegy z celého Egypta,“ stojí v prohlášení.

Egypt tvrdí, že navrácení artefaktů pomáhá podpořit jeho cestovní ruch, který je pro jeho strádající ekonomiku klíčovým zdrojem příjmů. V příštích měsících otevře nové velké muzeum poblíž pyramid v Gíze, kde budou vystaveny jeho nejznámější staroegyptské sbírky.

Káhira (ČTK)