Foto: Shutterstock

Letošní výnosy budou zhruba o třetinu nižší oproti dlouhodobému průměru a poloviční oproti loňskému rekordními roku, uvedl Donner. Průměrný výnos v roce 2021 byl 1,67 tuny z hektaru, meziročně se zvýšil o 40,2 procenta a sklidilo se 8300 tun chmele. Výsledky sklizně zveřejňuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Projekt před loňskou zimou instaloval na chmelnice půdní sondy, meteostanice a časosběrné kamery. Letos na jaře k nim přibyly také takzvaná chmelová EKG, která měřila klimatické podmínky až do letošní sklizně.

Na projektu PRO CHMEL spolupracuje Plzeňský Prazdroj a společnost Microsoft. Upozornil na to, že v červenci a srpnu více než 40 dní panovala tropická vedra, kdy teploty přesáhly 30 stupňů a srážky se koncentrovaly do velmi krátkých období nejvíce na konci dubna, června a koncem srpna. Vedoucí projektu Ivan Tučník uvedl, že postupný růst teplot zaznamenaly senzory v hloubce do 30 centimetrů až do sklizně a teplota se postupně zvyšoval i v hloubce více než metr pod zemí.

Mimořádně suché měsíce vedly k tomu, že chmel nedorostl do obvyklé výšky a začal brzy kvést. „Velmi vysoké teploty narušily standardní fyziologické procesy v rostlině, došlo k zastavení růstu a rostliny začaly klást větší důraz na zásobení kořenového systému,“ doplnil Donner.

Podle předsedy představenstva organizace Chmelařství, družstvo Žatec Zdeňka Rosy je počasí pro pěstování chmele klíčový faktor, což ukazují výrazné rozdíly mezi loňskou a letošní sklizní, která bude hluboce podprůměrná. Organizace sdružuje pěstitele chmele hospodařících na více než 90 procentech ploch chmelnic. Podle dat ÚKZÚZ letos plochy chmelnic klesly o méně než procento na 4943 hektarů.

Na nižší výnosy upozornil už v říjnu farmář z Žatecka Václav Hanzal, který pěstuje chmel na 32 hektarech půdy. Letos dosáhl výnosu jen půl tuny na hektar proti loňskému 1,8 tuny na hektar.

Cílem projektu PRO CHMEL je vytvořit aplikaci, která má pěstitelům pomoci k efektivnějšímu zavlažování chmele.

Praha (ČTK)