Foto: Shutterstock

Spektrální charakteristiky X3a naznačují, že jde o nejtěžší a zároveň nejmladší hvězdu, kterou se dosud podařilo objevit přímo v srdci Mléčné dráhy. Vznikla v bezprostřední blízkosti černé díry a vědci si kladli otázku, jak je to možné. „Obecně je okolí černé díry považováno za velmi nehostinnou oblast, která se vyznačuje vysoce dynamickými procesy a intenzivním rentgenovým a ultrafialovým zářením,“ uvedl Zajaček.

Postupně prokázali, že ve vzdálenosti pouhých několika světelných let od černé díry se nachází oblast, která překvapivě podmínky pro vznik hvězd splňuje. Prstenec plynu a prachu je dostatečně chladný a chráněný před ničivým zářením. Nízké teploty a vysoké hustoty zajišťují prostředí, kde mohou vznikat mračna o hmotnosti stovek Sluncí. Když se vytvoří dostatečně hustý oblak, vlivem vlastní gravitace se zhroutí a vytvoří jednu nebo více protohvězd.

„Se svou vysokou hmotností, která se rovná přibližně desetinásobku hmotnosti Slunce, je X3a obrem mezi hvězdami a tito obři se velmi rychle vyvíjejí a dospívají. Měli jsme štěstí, že jsme tuto masivní hvězdu spatřili uprostřed cirkumstelární mlhoviny ve tvaru komety právě v tomto zárodečném stadiu,“ upřesnil Zajaček.

Podobné prachové a plynné prstence lze nalézt i v jádrech jiných galaxií, kde tedy také mohou být velmi mladé hvězdy. „Detailní pozorování jader cizích galaxií však byla dosud zcela mimo možnosti i těch nejmodernějších teleskopů,“ doplnil v tiskové zprávě Vladimír Karas z Astronomického ústavu AV ČR v Praze. Plánovaná pozorování vesmírného dalekohledu Jamese Webba a plánovaného Extrémně velkého dalekohledu v Chile by mohla přinést další poznatky.

Brno (ČTK)