Foto: Shutterstock

Z invazních druhů podle něj dělají odborníkům starost například nutrie říční, jelen sika, pajasan žláznatý, bolševník velkolepý, rak mramorovaný nebo sršeň asijská. Šíření takových druhů má negativní dopad na biodiverzitu, genetickou variabilitu původních druhů, kvalitu vodního prostředí nebo na hospodářství. Některé invazní druhy přenáší patogeny, které působí na hospodářské plodiny, ale také způsobují alergické reakce u lidí, upozornili odborníci.

„Invaze jsou problémem, jenž se dotýká mnoha sektorů, proto jeho řešení vyžaduje úzkou spolupráci všech zúčastněných,“ konstatoval Petr Pyšek z Botanického ústavu AV. Podle něj v Česku dosud taková platforma chyběla a ocenil, že se minulý týden kvůli tomu v Praze Průhonicích sešli zástupci organizací, které mají co do činění s biologickými invazemi v ČR, tedy ústavů Akademie věd, univerzit, výzkumných organizací ministerstev životního prostředí a zemědělství, povodí Vltavy a Labe a zástupci krajských úřadů i nevládních organizací.

„Zaměříme se zejména na zvýšení informovanosti veřejnosti o tom, které druhy jsou u nás nepůvodní, co způsobují a jaké jsou možnosti sledování jejich výskytu, omezování a likvidace,“ doplnila Kateřina Berchová Bímová z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Podle ní je totiž jedním klíčovým předpokladem řešení problémů, které invazní druhy působí, předávání informací nejmladším generacím.

Praha  (ČTK)