lupa x
user

Zkrášlující filtry nejsou výsadou sociálních sítí, aplikovali je i malíři

Zkrášlující filtry nejsou výsadou sociálních sítí, aplikovali je i malíři

02.01.2024

Redakce

Zvýrazňování rtů, zmenšování nosů a brad či změny tvaru očí nejsou jen záležitostí moderních filtrů na sociálních sítích, jako jsou Instagram nebo TikTok. Zapomenuté tváře odhalují pod nánosy barvy a uměle zjemněných rysů i restaurátoři historických obrazů, a to už minimálně od dob pozdní renesance, píše server BBC.

Zkrášlující filtry nejsou výsadou sociálních sítí, aplikovali je i malíři

Foto: Shutterstock

Patrně nejstarší známou retuší je portrét Isabelly Medicejské, pocházející ze stejnojmenného mocného italského rodu. Skutečné rysy její tváře na obrazu z roku 1574 někdo přemaloval natolik důkladně, že muzeum umění v americkém Pittsburghu ani netušilo, že má její podobiznu ve své sbírce. Odborníci obraz přezkoumali až v roce 2014, kdy byl v instituci odhalen padělek v případě portrétu Eleonory Toledské, Isabelliny matky.

Zatímco z přemalovaného Isabellina obrazu na experty s nepřítomným výrazem a krotkým úsměvem shlížela mladičká žena s bezchybnou pletí a jemným nosíkem, radiologická analýza odhalila opravdovou, a mnohem víc lidskou Isabellu Medicejskou – starší, bledou, s lehce hákovitým nosem, vyšším čelem, silnějšíma rukama a s kruhy pod očima. Z obrazu zmizelo také několik symbolů, které představovaly kajícnost ženy, kterou podle historiků patrně uškrtil její manžel kvůli klevetám, že udržovala poměr s jeho bratrancem.

Další případ falšování krásy odhalili restaurátoři z anglické organizace English Heritage letos v listopadu při čištění portrétu Diany Cecilové, pravnučky jednoho z nejbližších přátel anglické královny Alžběty I. Cecilová, která žila v první polovině 17. století, byla ve své době považována za výjimečnou krasavici, přesto její vzhled nevyhovoval pozdějším ideálům, píše BBC. Pozdější retušování posunulo kadeře Cecilové níže do čela a přifouklo jí rty.

Úpravy se ale výlučně netýkaly jen žen, poznamenává BBC, a dopouštěli se jich i sami autoři původních portrétů. Nedávné restaurování portrétu obchodníka Dericha Borna z roku 1533 od oslavovaného německo-švýcarského umělce Hanse Holbeina mladšího ukázalo, že malíř zkrášlovací techniky využil přímo na svém díle, ke kterému se opakovaně vracel a prováděl další a další úpravy. V porovnání s původním portrétem, jak ho odborníci uviděli na rentgenu, má nový Derich Born pevnější a intenzivnější pohled ve tváři plné ostře řezaných rysů.

Londýn (ČTK)

Hlavní stránka