Řada českých měst svoje strategie má, ale podle Slavíka mají odlišnou kvalitu. Některé jsou dobré, ale některé vysloveně špatné, takže se města podle nich ani nemají kam a jak posunout. Města si podle něj musí především definovat cíle, jakých chtějí dosáhnout, a pak hledat prostředky. I když se to zdá logické, ne všechna to tak dělají. Zmínil, že v jedné strategii tvůrci dokonce zaměnili prostředky za cíle. „Chtěli, aby se více využívala městská doprava, tak bylo jejich cílem postavit tři nové zastávky. Jenže to je jen prostředek a zdaleka není zaručené, že díky nim bude více lidí MHD jezdit,“ řekl Slavík.

Cíle mají být takové, které celkově zlepší podmínky pro podnikání a život a přitáhnou tak vzdělanější a kvalifikovanější obyvatele. S jejich přítomností se zvyšuje i hospodářská prosperita. Moderní technologie, které mají v koncepci chytrých měst důležité postavení, jsou podle něj pouze prostředky. Jejich použití má posloužit zlepšení konkrétních podmínek k životu. „Celá strategie pak slouží k dosahování hospodářských a sociálních cílů města,“ řekl Slavík.

Základními oblastmi, které by měla města řešit, jsou doprava, logistika, bezpečnost, energetika či správa budov. Ve všech těchto oborech lze pro řízení využít moderní technologie. A k tomu všemu patří zdravé a příjemné životní prostředí. „To je zcela přirozená podmínka pro příjemný život ve městě. Pilíře technické infrastruktury jsou zasazené do zelené infrastruktury, kterou představuje zeleň a vodní prvky,“ řekl Slavík.

Uvedl, že řada menších českých měst má nějaké strategie zpracované, ale kvalitou se liší. Pokud je strategie v něčem nekvalitní, pak města zbytečně vyhazují peníze. Vymýšlí projekty, ale výsledek je podle Slavíka mizerný. „Chytrost nebo hloupost řešení se nakonec ukáže v tom, jestli dává praktický smysl,“ řekl Slavík.

Brno (ČTK)