Sekvenování dědičné výbavy Ötziho ukázalo, že jeho genom pochází z více než 91 procent od anatolských přistěhovalců. Tito raní zemědělci přišli před zhruba 9000 lety z Blízkého východu a přinesli do Evropy jí do té doby neznámé obdělávání půdy.

Zbylých zhruba devět procent genomu Ötziho pochází od divokých evropských lovců. Vědci z toho vyvozují, že Ötzi pocházel z relativně izolovaného alpského obyvatelstva, které mělo jen málo kontaktů s jinými evropskými skupinami. „Geneticky to vypadá, že jeho předci přišli přímo z Anatolie,“ řekl Johannes Krause, ředitel lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. Poloostrov Anatolie neboli Malá Asie tvoří neevropskou, tedy většinovou část dnešního Turecka.

Ötzi měl podle genetické analýzy opravdu tmavou pleť – výrazně tmavší než u dnešních Jihoevropanů. Tmavé zabarvení pokožky nalezené mumie tak podle autorů studie nebylo způsobeno tisíci roky v ledu. Ani to, že Ötziho mumie byla prakticky bez vlasů, patrně nebylo způsobeno uložením v ledu. Původně tmavooký a černovlasý Ötzi měl podle vědců geneticky sklon k vypadávání vlasů a pravděpodobně měl pokročilou pleš.

Ledovcová mumie Ötziho je umístěno v archeologickém muzeu v Bolzanu, které ukazuje i rekonstrukci podoby Ötziho, ovšem se světlou pletí a dlouhými vlasy. „Nebudeme rekonstrukci hned upravovat,“ řekla agentuře DPA mluvčí muzea Katharina Herselová. Podle ní sice lze dědičné vlohy analyzovat, ale i vědci jsou podle ní zdrženliví ohledně toho, zda, kdy a do jaké míry se za života jedince projeví.

Berlín (ČTK)