Foto: Shutterstock 

Vyhoření je v žurnalistice rozšířené, má mnoho aspektů a ovlivňují ho různé osobní i organizační faktory, píše ve zprávě RJI, který se proto rozhodl zkoumat způsoby, jak tyto pocity zlepšit. Dotazoval se více než tisícovky současných i bývalých amerických novinářů v období od října do listopadu 2023.

Úpravu pracovní doby, například možnost čtyřdenního pracovního týdne, více hybridních směn a práce z domova nebo povolení práce na dálku uvedla jako hlavní faktor, který by snížil pocity vyhoření, většina současných a polovina bývalých novinářů či mediálních manažerů.

Druhým zásadním tématem pro novináře byly způsoby, pomocí kterých mohou ovlivňovat svou pracovní náplň. Podle výzkumu by uvítali například pravidelné vyhodnocování pracovní zátěže, možnost sdělil svůj názor managementu, více příležitostí ke kreativitě nebo k občasnému psaní odlehčených či pozitivních zpráv.

Třetím nejčastěji zmiňovaným faktorem, který by pomohl předcházet vyhoření, byla změna redakční kultury. Mimo jiné uznání za dobře odvedenou práci, jasnější komunikace a častá zpětná vazba by mohly přispět k větší spokojenosti novinářů, uvedl průzkum. Navrhuje proto, aby redakce prováděly pravidelné průzkumy spokojenosti zaměstnanců či individuální schůzky s vedoucími pracovníky.

Kromě toho žurnalisté projevili zvýšený zájem o více volna a dovolené, zaměstnanecké výhody, jako příspěvek na sport nebo zdravé svačiny, a školení managementu.

Současní i bývalí novináři, kteří v průzkumu odpovídali, měli spíše pesimistické názory na toto odvětví (44 procent). Také 36 procent nynějších mediálních pracovníků uvedlo, že zpravodajství je podle jejich názoru mnohem náročnější než v minulosti.

Dnešní redakce negativně ovlivňuje skutečnost, že toho musí zvládnout více s méně prostředky a čelí rozpočtovým škrtům i rostoucí nedůvěře spotřebitelů. K větší zátěži také přispívají sociální sítě.

Navzdory těmto pocitům jsou ale mediální pracovníci stále nadšeni významem a účelem žurnalistiky, přičemž 99 procent z nich souhlasilo s tím, že je pro fungující demokracii nezbytná. Přestože na ně stres a psychické vyčerpání silně působí, mnozí z nich zůstávají pro svou práci zapálení a cítí se profesně úspěšní.

Vyhoření není v žurnalistice novým fenoménem, ale v posledních letech se stalo akutnějším a složitějším v důsledku rychlých změn a výzev v tomto odvětví. Od novinářů se dnes očekává, že budou vytvářet více obsahu na více platformách s menšími zdroji a menší jistotou zaměstnání. Čelí také zvýšenému tlaku a hrozbám ze strany veřejnosti, vlády a trhu, stejně jako etickým a morálním dilematům při pokrývání citlivých a traumatických témat.

Tyto faktory mohou vytvářet chronický stav stresu, vyčerpání, cynismu a snížené efektivity, což jsou základní příznaky vyhoření. To může negativně ovlivnit fyzické a duševní zdraví novinářů, stejně jako jejich výkonnost, kreativitu a oddanost práci a organizaci. Vyhoření může také vést k fluktuaci, úbytku a ztrátě talentů a rozmanitosti v žurnalistice, uvádí výzkum.

Washington (ČTK)