Foto: Shutterstock

Jasným cílem každé dezinformační kampaně je rozložit společnost zevnitř a tím ji učinit připravenější nechat se ovládnout, míní Koubová. Češi podle ní disponují čtyřmi zdroji společenské odolnosti vůči dezinformacím – krizovou solidaritou, potřebou klidu, bohatstvím a etickou kulturou.

Češi podle Koubové ve vypjatých situacích opakovaně prokázali svou solidaritu, ať už to bylo na začátku pandemie covidu-19, na začátku války na Ukrajině nebo během útočné předvolební kampaně. Tuto krizovou solidaritu je ale potřeba umět přetavit do dlouhodobého přístupu, řekla Koubová. Solidním zdrojem odolnosti je také bohatství, a tím v globálním měřítku Češi rozhodně disponují, připomíná Koubová z Filozofického ústavu Akademie věd.

„Kdybychom neměli žádné zdravé části (společnosti), tak bychom nebyli tam, kde jsme,“ uvedla Koubová

Konferencí Temný únor se dnes prolínala připomínka prvního výročí ruské agrese Ukrajiny a únorových událostí v Československu v roce 1948. Filozof a kněz Tomáš Halík připomněl také smrt kněze Josefa Toufara v únoru 1950 na následky mučení představiteli komunistického režimu.

Novinářka Lída Rakušanová řekla, že je potřeba „vzít populistům strašidlo sudetských Němců“. Češi se podle ní potřebují zbavit předsudků a dodat si sebevědomí. Stejným směrem se ubíral i projev historika Jana Urbana, podle něhož se Češi dosud nedopracovali k pozitivní národní identitě.

O náhledu na vlastní dějiny hovořil i porevoluční premiér a bývalý předseda Senátu Petr Pithart. Národ je podle něj „společenství lidí, kteří uzavřou tichou dohodu o tom, které příběhy z dějin si budou vypravovat a o kterých pomlčí“. Češi o některých fázích svých dějin důsledně mlčí a vypráví si příběhy, míní Pithart.

„Státní koncepce pro školy v tématu antisemitismus je chatrná,“ uvedl ředitel pořádajícího památníku Pavel Štingl na závěr programu a vyzval českou vládu, aby navýšila finance na edukaci o antisemitismu, aby se posílil prostor pro veřejný dialog.

Praha (ČTK)