Foto: Shutterstock

Ruská sonda Luna-25 narazila 19. srpna do povrchu Měsíce poté, co se vymkla kontrole. Původně měla jako první přistát v blízkosti lunárního jižního pólu, ale zřítila se na povrch a jen o několik dní později ji v tomto záměru předstihla indická sonda Čandrájan-3. Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala čtvrtou zemí světa, jíž se podařilo dopravit na Měsíc svou technologii.

NASA uvedla, že pravděpodobný kráter po ruském modulu zaznamenala díky lunární družici Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Snímky místa dopadu zveřejnila poté, co agentura Roskosmos zveřejnila vlastní odhad lokality.

Ruští odborníci uvedli, že sonda se vymkla kontrole a narazila do měsíčního povrchu. Podle snímků NASA má nový kráter průměr asi deset metrů a nachází se na vnitřním okraji měsíčního kráteru Pontécoulant G vzdáleného asi 400 kilometrů od zamýšleného místa přistání Luny-25.

NASA porovnala snímek s fotografií pořízenou ve stejné oblasti v červnu 2022 a dospěla k závěru, že nový kráter pravděpodobně vznikl kvůli havarovanému modulu.

Rusko doufalo, že bude rok sbírat vzorky hornin a prachu z oblasti Měsíce, o níž se předpokládá, že obsahuje vodní led – potenciální zdroj paliva a způsob, jak zde udržet lidskou základnu. Jen několik dní po havárii, z níž moskevská kosmická agentura Roskosmos obvinila desetiletí trvající přestávku v průzkumu Měsíce, tam jako vůbec první přistál indický modul Čandraján-3. Selhání ruského modulu je v zahraničí i kvůli úspěchu Indie považováno za významný neúspěch ruského kosmického programu.

Luna-25 byla první ruskou misí na Měsíc po téměř 50 letech. Do vesmíru ji vynesla raketa z dálnovýchodního kosmodromu Vostočnyj, který byl oblíbeným projektem prezidenta Vladimira Putina.

Roskosmos se od invaze na Ukrajinu, kdy jeho odborníci ztratili přístup k západním technologiím, snaží prokázat, že je Rusko dál „vesmírnou velmocí“. Před startem uvedl, že chce dokázat, že Rusko „je státem schopným dopravit náklad na Měsíc“. Úřad chtěl také „zajistit Rusku zaručený přístup na povrch Měsíce“. Země v současné době pracuje na vlastní orbitální základně, protože se připravuje na opuštění Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Moskva/Washington (ČTK)