Podle Veroniky Krátké Špalkové z centra je webů méně, ale zvýšila se jejich aktivita. „Letos očekáváme další zvýšení aktivity v souvislosti s tím, že část webů byla donedávna blokovaná v souvislosti s podporou invaze Ruska na Ukrajinu,“ podotkla.

Nejdiskutovanější kauzy loňského roku byly covid-19, výbuch muničního skladu ve Vrběticích, volby do Poslanecké sněmovny, útoky na BIS a jejího šéfa Michala Koudelku nebo podpora poslance Lubomíra Volného a radní České televize Hany Lipovské. Zahraničním kauzám dominovaly útok na americký Kapitol, stažení vojsk USA z Afghánistánu, green deal, události v Bělorusku a parlamentní volby v Rusku a Německu.

Mezi zástupci politických stran, kteří se nejčastěji objevovali v rozhovorech na dezinformačních webech, vedou lídři SPD v čele s předsedou Tomiem Okamurou. Členové SPD zaujali šest míst v první desítce.

Loni se podle Špalkové profesionalizoval web design a obsah stránek, zintenzivnila přímá komunikace se čtenáři a také se zkrátila doba, za kterou jsou stránky schopné zareagovat na nová témata. Například v případu Vrbětic to bylo jen několik hodin. Na webech se více začali objevovat vládní představitelé, kteří mnohdy i nevědomky šířili dezinformace. Dalším trendem je zánik několika webů kvůli poklesu příjmů z internetové reklamy.

Nejvýraznějšími osobnostmi dezinformační scény z řad nepolitiků jsou podle zprávy Petr Hájek z Protiproudu, ředitel redakce Parlamentních listů Jaroslav Polanský, provozovatel webu Aeronet Marek Pešl, majitel AC24 Ondřej Geršl a zpravodaj českého Sputniku Vladimír Franta.

Praha (ČTK)