Foto: Shutterstock

Výzkumníci z Floridské univerzity provedli studii mezi 32 zdravými dobrovolnicemi, které byly pro srovnání náhodně rozděleny na skupinu zabývající se zahradničením a na ty, které se věnovaly umělecké tvorbě.

Patnáct žen, které nikdy předtím na zahradě nepracovaly, navštěvovalo dvakrát týdně zahradnické kurzy v celkovém počtu osmi sezení. Tyto účastnice uváděly nižší úroveň stresu, úzkosti a deprese. Terapeutické účinky v podobě zlepšení nálady a zmírnění deprese uváděly také osoby, které absolvovaly výtvarné aktivity. Všechny účastnice studie byly ve věku 26 až 49 let.

„Jak zahradnické, tak umělecké aktivity zahrnují učení, plánování, kreativitu a fyzický pohyb, a obě se terapeuticky využívají v lékařských zařízeních,“ uvedl spoluautor studie Charles Guy v tiskové zprávě. „Díky tomu jsou z vědeckého hlediska srovnatelnější než například zahradničení a bowling nebo zahradničení a čtení,“ dodal.

V rámci výtvarných lekcí absolvovaly tvorbu papíru, grafiky a koláží, zatímco ty, které se věnovaly zahradničení, se učily, jak zasít semena, přesazovat rostliny a sklízet jejich plody.

Navzdory srovnatelným přínosům pro duševní zdraví, které zaznamenávaly členky obou skupin, uváděly „zahradnice“ častěji snížení pocitu úzkosti ve srovnání s „výtvarnicemi“.

K lepšímu pochopení vztahu mezi zahradničením a duševním zdravím jsou zapotřebí rozsáhlejší studie, ačkoli vědci předpokládají, že tato souvislost může vyplývat z toho, jak se lidé vyvíjeli a jak v průběhu historie spoléhali na rostliny jako potravu a úkryt.

„Věříme, že tento výzkum je příslibem pro duševní pohodu a větší rozšíření rostlin ve zdravotnictví a ve veřejném zdraví. Bylo by skvělé, kdyby naši práci využili i další výzkumníci jako základ pro tyto druhy studií,“ řekl Charles Guy.

Mnoho účastnic studie vyjádřilo přání pokračovat v zahradničení i po skončení kurzů.

New York (ČTK)