Představte si, že byste o části rozpočtu pro své město mohli rozhodovat. V mnoha regionech je to přitom zcela normální. Říká se tomu participativní rozpočtování a poprvé se tento koncept objevil v roce 1989 v Brazílii. V té době se Brazílie nacházela v období přechodu z vojenské diktatury k demokracii a byly patrné obrovské rozdíly v kvalitě života. Jedna třetina obyvatel neměla ani přístup k tekoucí vodě, kanalizaci, zdravotním zařízením či kvalitnímu vzdělání. Proto se část rozpočtu oddělila a občané mohli rozhodovat o tom, co bude za peníze realizováno. Výsledky? 98 % obyvatel má díky tomu připojení ke kanalizaci, ve městě vzniklo 4krát více škol než v roce 1988 a podstatně se zvýšila i část rozpočtu pro zdravotní péči.

Dětská hřiště, lesní koupaliště nebo nové lavičky

Participativní rozpočtování se postupně rozšířilo i do ostatních kontinentů. Dnes je to Evropa, která drží rekord v celkovém počtu uskutečněných projektů v rámci participativních rozpočtů.

A ani Česká republika nezůstává pozadu. Čtyři roky takto rozhodují třeba lidé v Lanškrouně, kde díky nim vznikla dětská hřiště, přibylo více laviček, byly opraveny schody nebo se vysázely stromy.

Podobnou cestou se vydal i Jablonec nad Nisou. Ročně je v Jablonci na projekty participativního rozpočtu vyhrazen zhruba milion korun, což podle Davida Mánka, náměstka jabloneckého primátora, není moc. Proto je zastáncem toho, aby se rozpočet navýšil alespoň na tři miliony. „Je důležité občanům vyjít vstříc a realizovat projekty, které chtějí,” říká a dodává, že by rád do tohoto procesu zapojili i starší občany. „Město musí sloužit i seniorům. My si mnohdy neuvědomíme, co starší člověk potřebuje. Mohou to být třeba lavičky, na kterých si starší člověk odpočine na cestě z nákupu.“

I nedaleký Liberec využil tento koncept a nechal občany rozhodovat o projektech, které se budou realizovat. Liberečané rozhodli, že vznikne nové lesní koupaliště, upraví se cyklostezka, parky, vyhlídky, postaví se nová dětská hřiště a také odpočinkové molo a vysadí se květiny.