Foto: Shutterstock 

Síť udržovala falešné účty na Facebooku a Instagramu ale také na konkurenční platformě Twitter. Operace však byla však malá a nepřitahovala příliš mnoho příznivců, uvedla společnost Meta ve zprávě shrnující její zjištění. Firma nemá dostatek důkazů, aby mohla říci, kdo v Číně za touto aktivitou stojí.

Podle firmy Meta její zjištění naznačuje posun směrem k přímému zasahování do domácí politiky USA ve srovnání s předchozími čínskými propagandistickými snahami.

„Čínské operace, které jsme dříve narušili, hovořily především o Americe ve světě, hlavně v jižní Asii, nikoliv přímo k Američanům o nich samotných,“ uvedl na tiskovém brífinku vedoucí zpravodajské skupiny Meta pro globální hrozby Ben Nimmo.

„V podstatě šlo o poselství ‚Amerika špatná, Čína dobrá‘,“ řekl k dřívějším čínským pokusům o ovlivňování veřejného mínění Nimmo. Nynější operace se však zaměřovala na Američany, a to v otázkách jako jsou potraty nebo právo na zbraně, které hluboce rozdělují společnost.

Podle zprávy společnosti Meta se čínské falešné účty vydávaly za liberální a konzervativní Američany v různých státech. Od listopadu 2021 zveřejňovaly politické memes a psaly komentáře k příspěvkům veřejných osobností.

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland prohlásil, že jeho úřad je velmi znepokojen zprávami zpravodajských služeb o zasahování do voleb ze strany zahraničních vlád.

Mluvčí společnosti Twitter uvedl, že společnost si byla vědoma informací uvedených ve zprávě společnosti Meta a také zrušila dané účty.

Stejná operace také podle společnosti Meta založila falešné účty, které se vydávaly za lidi v České republice a kritizovaly českou vládu za její přístup k Číně.

Meta rovněž uvedla, že zachytila největší a nejsložitější operaci na ruské straně od začátku války na Ukrajině. Popsala ji jako rozsáhlou síť více než 60 webových stránek vydávajících se za legitimní zpravodajské organizace, spolu s přibližně 4 000 účty na sociálních sítích a peticemi na stránkách, jako je například americká nezisková platforma Avaaz.

Tato operace se zaměřila především na uživatele v Německu, ale také ve Francii, Itálii, na Ukrajině a ve Spojeném království a utratila více než 100 000 dolarů (2,5 milionu Kč) za reklamy propagující proruská sdělení. Obsah několikrát rozšířila ruská velvyslanectví v Evropě a Asii.

Ruské velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že Meta se řídila pokyny amerických úřadů a svým zásahem porušila svobodu projevu.

Washington (ČTK)