Foto: Shutterstock

Kintr uvedl, že počáteční investice do techniky představují jen zlomek toho, co je potřeba vynaložit ve chvíli, kdy zařízení čelí kybernetickému útoku. Ve Fakultní nemocnici Brno způsobil útok škody v desítkách milionů korun, kolem 60 milionů byla škoda v benešovské nemocnici. „Hodně se v posledních letech ve zdravotnictví o kyberbezpečnosti mluví, ale méně se dělá. Uvědomujeme si, že cílem zdravotnického zařízení je poskytování zdravotní péče, a je otázka, jestli kupovat techniku namísto zdravotních přístrojů. Ale k čemu nám budou nejmodernější přístroje, když nám nebudou fungovat počítače, které je obsluhují,“ řekl Kintr.

I když nemocnice bude mít vše dokonale zajištěné a bude mít nejmodernější techniku jako firewally, detekční sondy s prvky umělé inteligence a podobně, může podle něj selhat lidský faktor. „Strkáme cizí flešky do počítače, neodhlašujeme se od počítačů, takže lidský faktor může veškerou naši snahu smést ze stolu a případným útočníkům otevřít dokořán dveře zdravotnické infrastruktury,“ upozornil Kintr. Dodal, že sofistikovanost a diverzita útoků neustále roste.

NÚKIB se proto snaží dělat osvětu. „Organizujeme sektorová cvičení, účastníme se celé řady workshopů a konferencí. Pro celou řadu zařízení provádíme skeny zranitelnosti a testy, poskytujeme konzultace,“ řekl Kintr. Připomněl audit 16 nemocnic. „Řadu z nich jsem navštívil a informoval jsem vedení, jaké nejzásadnější nedostatky v daném zřízení identifikujeme a odkud by byl vhodné začít,“ dodal Kintr.

Brno (ČTK)