lupa x
user

Olomoučtí vědci získali nové laboratoře pro šlechtění rostlin, stály 50 mil. Kč

Olomoučtí vědci získali nové laboratoře pro šlechtění rostlin, stály 50 mil. Kč

26.04.2023 , Aktualizováno 25.04.2023

Redakce

Olomoučtí vědci dnes získali nové laboratoře určené pro zemědělský výzkum, vznikly v nové přístavbě Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR v olomoucké části Holice. Stavba, financovaná převážně z prostředků Akademie věd ČR, trvala rok a půl a stála 50 milionů korun, informovali ČTK zástupci ústavu. Rozšíření nynějších laboratoří, odkud se vědecké poznatky přenášejí rychle do šlechtitelské praxe, bylo nezbytné kvůli rostoucímu zájmu šlechtitelů o služby, které pracoviště poskytuje.

Olomoučtí vědci získali nové laboratoře pro šlechtění rostlin, stály 50 mil. Kč

Foto: Shutterstock

Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum byla založena v Centru strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB před šesti lety, laboratoř je zařízením, ve kterém vědci přímo spolupracují se šlechtiteli. Tehdy odborníci netušili, že o to bude tak velký zájem.

Podle vedoucího centra Jana Bartoše se podařilo navázat spolupráci s řadou šlechtitelských firem působících v ČR. „Obrací se na nás ale i pěstitelé, zemědělské firmy, státní správa a další instituce. Nic lepšího jsme si nemohli přát a považujeme to za velký úspěch,“ uvedl Bartoš. „Šlechtěním kvalitnějších, odolnějších a výnosnějších odrůd zemědělských plodin můžeme v budoucnu předejít problémům s nedostatkem potravin v důsledku rostoucí světové populace, změny klimatu, nedostatku půdy či válečných konfliktů,“ uvedl ředitel ÚEB Jan Martinec.

O odborné expertizy a analýzy, které aplikační laboratoř nabízí, je podle jejího vedoucího Jana Šafáře stále větší zájem. „Některé metody umíme nejlépe na světě a máme k dispozici nejmodernější přístroje. Těší nás, že můžeme šlechtitelům nabídnout naše know-how, a propojit tak vědu s praxí,“ uvedl Šafář. Vědci pracují například na cytometrických analýzách, které pomohly šlechtitelům ve vývoji nových kultivarů kukuřice, muďoulu, konopí nebo petúnií. „Genotypováním rajčete se nám podařilo určit důležité geny související se zralostí a odolností vůči chorobám této oblíbené plodiny. Vyvinuli jsme také DNA markery pro třešeň a ječmen, které poslouží při šlechtění odrůd s požadovanými vlastnostmi,“ doplnil Šafář.

Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum nabízí zájemcům také odborné semináře, přednášky, osobní konzultace či praktické workshopy, ve kterých se šlechtitelé seznamují s principy nejmodernějších metod molekulární biologie a genomiky a současně si mohou v laboratoři vyzkoušet jejich praktickou aplikaci. V nejbližší budoucnosti využijí olomoučtí vědci znalosti v další významné oblasti, kterou jsou metody genového inženýrství. Techniky založené na systému, jenž umožňuje cíleně měnit dědičnou informaci, by měly být v Evropské unii brzy povoleny.

Olomouc (ČTK)

Hlavní stránka