Foto: Shutterstock

Z toho důvodu se hrachor setý pěstuje spíše jako pojistná plodina, která může poskytnout dočasnou zásobu potravin při neúrodě. K otravě hrachorem dodnes dochází v Bangladéši, Indii, Pákistánu, Nepálu, Etiopii a v Alžíru.

Skupina britských vědců teď našla způsob, jakým rostlina jedovatou látku vytváří. Očekávají proto, že se jim podaří vyšlechtit odrůdu bez vedlejších toxických účinků.

„Velmi brzy budeme schopni vytvořit bezpečnou odrůdu hrachoru setého a poskytnout naší podvyživené a přehřáté planetě velmi užitečnou plodinu,“ uvedla Anne Edwardsová z centra Johna Innese v Norfolku, která je do projektu zapojená.

Vědecký tým objevil klíčové biochemické kroky, při nichž jed v hrachoru vzniká, když pracovali na rozluštění velmi složitého genomu rostliny. Pomocí úpravy genů nebo běžnými šlechtitelskými technikami na ní mohou vytvořit nové odrůdy, které budou zcela netoxické nebo s pouze velmi nízkým obsahem jedovatých látek.

„Samozřejmě nechceme vytvořit odrůdu hrachoru, která toxiny nevytváří a zároveň zjistit, že už není odolná vůči suchu,“ řekla Edwardsová. Odstranění škodlivých látek nebo jejich výrazné snížení podle vědkyně tento dopad zatím nemá.

Zařazení hrachoru setého do vyváženého jídelníčku je bezpečné. Při neúrodě ostatních plodin, kdy tato rostlina přežije jako jediná, může mít její konzumace neblahé účinky v podobě neurotoxického onemocnění – latyrismu. Ten může mimo jiné způsobit nezvratnou paralýzu.

Hrachor zbavený škodlivin ale může hrát klíčovou roli ve světě, na který má rostoucí dopad klimatická krize. „Neměli bychom podceňovat potenciál hrachoru setého napříč celým světem,“ uvedla Edwardsová. „Je to luštěnina a bakterie v jejích kořenech vytvářejí hnojivo přeměnou vzdušného dusíku na sloučeniny amoniaku. Ty se uvolňují do půdy a zlepšují (její kvalitu),“ dodala.

„Má také obrovský kořenový systém, který sahá hluboko do země. Pěstování hrachoru by tak mohlo hrát významnou roli při zlepšování úrodnosti zemědělské půdy na celé planetě – na západě i ve vyprahlých zemích Blízkého východu a Afriky,“ podotkla Edwardsová.

„Zatímco se připravujeme na rostoucí (dopady) změn klimatu, budeme potřebovat plodiny, které snesou sucha, záplavy nebo záplavy slané vody. Hrachor setý tyto podmínky dokáže přežít,“ řekl Peter Emmrich z Institutu pro udržitelný rozvoj v Norwichi, který se na vývoji nových odrůd hrachoru setého rovněž podílí.

Londýn (ČTK)