lupa x
user

Vědci zjišťují, jaký mají dopad tradiční druhy hospodaření na výmladkový les

Vědci zjišťují, jaký mají dopad tradiční druhy hospodaření na výmladkový les

15.03.2023 , Aktualizováno 14.03.2023

Redakce

Jaký mají dopad kdysi tradiční druhy hospodaření na tzv. výmladkový les, zjišťují vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Výmladkový les, jiným termínem také pařezina, je typ lesa, který ve 20. století z českých zemí vymizel, ale dříve šlo o zcela běžný typ hospodaření. Sloužil jako zásobárna palivového dříví, dobytčí pastva i zdroj steliva pro hospodářská zvířata, uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Vědci zjišťují, jaký mají dopad tradiční druhy hospodaření na výmladkový les

Foto: Shutterstock 

Výmladkový les může být přínosem jak pro krajinu, tak pro hospodáře a nemusí být zkázou pro lesní ekosystém. Vědci proto studují, za jakých podmínek hospodaření je přínosný. Podoba výmladkového lesa spočívá v tom, že po odtěžení stromu se ponechá na místě pařez a kořeny, z nichž začnou obrážet nové kmínky. Už pět let mají vědci k dispozici experimentální lokalitu Hradisko u Bílovic nad Svitavou na území Školního lesního podniku Křtiny. Simulují v pařezině historicky prováděné činnosti pro výzkumné i výukové účely. „Na jedné části máme tzv. čistou pařezinu s výstavky, což jsou stromy semenného původu, které byly na ploše ponechané bez dalších účinků simulujících takzvané tradiční hospodaření. Na další je pařezina, kde se zároveň hrabe, na další probíhá i lesní pastva ovcemi. Na některých plochách provádíme pouze jednu činnost, ale máme i plochy, kde probíhají všechny činnosti zároveň,“ popsal Jan Kadavý z Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky.

Některé hospodářské činnosti byly pro lesní ekosystém v minulosti tak intenzivní, že byly až na samé hranici únosnosti. Souběh činností byl rizikový a nejhorší bylo pro ekosystém hrabání steliva, které při ponechání na místě vytváří biomasu bohatou na živiny.

Pro biodiverzitu však mohl být nižší a řidší výmladkový les pozitivní. Vědci například po vykácení a prosvětlení zaznamenali prudký nárůst počtu druhů bylin. „Po počátečním průměrném počtu 17 jich botanici napočítali i více než 100. Experiment ukázal, že druhů přibylo, zvýšila se rozmanitost a objevily se některé vzácné rostliny. Jiné ale zase vymizely, protože byly vázány na tmavší lesy, které tam byly před těžbou,“ popsal Michal Friedl z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Téma výmladkových lesů začali otevírat biologové a entomologové před 15 až 20 lety, protože si všimli, že v krajině chybí různé druhy hmyzu, především motýli. Došli k závěru, že to má souvislost s pařezinami a jejich úbytkem. Ve světlejších lesích se jim daří. Pro hospodáře přináší výmladkový les užitek v tom, že díky rozvinutému kořenovému systému dokáže vyprodukovat značné množství biomasy.

I z těchto prozatímních závěrů vyplývá, že částečný návrat k pařezinám může být prospěšný jak pro krajinu, tak pro hospodáře a nejde o zkázu pro lesní ekosystém.

Brno (ČTK)

Hlavní stránka