Foto: Shutterstock 

„Reflexní prvky na oděvy a batohy se zatím lepí, šijí nebo navaří na podkladový materiál. A proto se časem loupou, seperou nebo úplně odpadnou,“ uvedl Pirkl. Tím, že se vetkají přímo do základní vrstvy, mají delší životnost – stejnou jako celý oděv.

Postup, jak reflexní a luminiscenční prvky vetkat do základní tkaniny, vyvinula na univerzitě katedra technologií a struktur textilní fakulty. „Navíc luminiscenční nitě nebo retroreflexní nitě s mikroperlemi na povrchu umíme vetkat přesně tam, kam potřebujeme. Můžeme z nich vytvořit libovolný vzor, omezeni jsme jen vlastní fantazií,“ dodala vedoucí katedry Brigita Kolčavová Sirková.

Zástupci univerzity míní, že jejich řešení by mohlo dát nový impulz designu oděvu s bezpečnostními prvky. „Například sportovní oděvy pro děti mohou mít moderní nebo veselejší vzory, které zároveň zvyšují jejich bezpečnost na silnicích. Využít tento potenciál mohou designéři i při návrhu tašek, kabelek nebo jiných doplňků, kde by klasické našité či lepené reflexní prvky působily rušivě nebo nevzhledně,“ uvedl Pirkl.

Pro specialisty z této katedry to není jediný projekt ve využití trojrozměrných textilií. „Jsou to například 3D tkané výztuže pro neprůstřelné vesty, kde kombinují 3D tkané struktury se speciálními vysoce pevnostními paraaramidovými vlákny – kevlarem. Dále jsou to obecně další 3D výztuže z čediče, skla, uhlíku nebo přírodních materiálů, kopřivy a lnu, určené pro kompozity nebo i 3D struktury pro medicínské aplikace,“ uvedl mluvčí univerzity. Tuto technologii podle něj využili také ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR a Pražským hradem při tkaní repliky královského roucha nalezeného v kryptě královské hrobky v katedrále sv. Víta.

Liberec (ČTK)