Pandemie představují pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci
11.01.2023
Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.
Foto: Shutterstock
Výzkumu spojenému s pandemií koronaviru se věnovaly Petra Guasti ze SYRI a Lenka Buštíková z Oxfordské univerzity. Analyzovaly rozsah narušení rovnováhy moci a došly ke třem hlavním zjištěním. „Demokratická eroze nastává v zemích, kde započala už před pandemií a kde tedy již byly oslabeny institucionální prvky rovnováhy moci,“ uvedla Guasti.
Obě vědkyně se pak zaměřily podrobně na země visegrádské čtyřky a zjistily, že demokratická eroze pouze v důsledku pandemie je tam spíše vzácným jevem. „Našemu třetímu zjištění říkáme pandemická loupež, což je mechanismus, kterým k demokratické erozi dochází. Jinými slovy jde o manipulaci s prostředky, které stát v době pandemie přerozděluje,“ popsala Buštíková.
Většina dosavadních studií příliš nerozlišovala procesy a mechanismy, které k erozi demokratické kvality vedou. Odborníci se dosud věnovali hlavně nefunkčnosti státních institucí, ale ne fiskálním nástrojům během pandemie. Přitom pandemie covidu-19 byla provázena obřími veřejnými výdaji.
„Státní výdaje spojené s pandemií a omezený dohled vytvářejí nové příležitosti pro korupci při zadávání veřejných zakázek a distribuci pomoci. Navíc se otevírají dveře k politizaci státní podpory a klientelismu,“ upozornila Buštíková. „Přerozdělování státní pomoci lze využít k odměňování loajálních politických spojenců a oslabení politických oponentů. V podstatě jde o vychýlení rovnováhy moci v důsledku pandemie,“ doplnila Buštíková.
Expertky upozorňují také na rizika spjatá s budoucími národními a evropskými programy obnovy. „Bez silného dohledu na domácí a evropské úrovni by nové prostředky mohly urychlit erozi kvality demokracie v zemích s již oslabenou rovnováhou moci,“ uvedla Guasti.
Výzkumnice naopak dospěly k závěru, že formální instituce, jako jsou například parlament a Ústavní soud, jsou během pandemie poměrně odolné, protože soudy nižší instance, média, občanská společnost a politická opozice brání vychýlení rovnováhy moci směrem k exekutivě.
„Občanský aktivismus, sjednocená opozice a efektivní soudy jsou nezbytnou, ale nikoli dostačující podmínkou demokratické odolnosti,“ dodala Guasti.
Brno (ČTK)