Foto: Shutterstock

Vědci ze skupiny vedené Janem Hejátkem sledovali vliv expansinu na kořenech huseníčku rolního. „Prodlužování buněk je zásadní procesem umožňujícím růst rostlin. Na rozdíl od živočichů jsou ovšem rostlinné buňky ohraničeny buněčnou stěnou, která zvětšování rostlinných buněk omezuje. Expansiny jsou bílkoviny, které umožňují rostlinným buňkám expandovat rozvolněním struktury buněčné stěny,“ uvedl institut.

První expansiny byly sice objeveny před 30 lety, jak ale fungují, dosud nebylo známo. Vědci z CEITEC zkoumali, jak ve kterých částech rostliny expansiny vznikají, jak je jejich tvorba kontrolována rostlinnými hormony a jak ovlivňují růst rostliny.

„Zjistili, že pro různé části kořene jsou typické různé typy expansinů a jako první na světě ukázali jejich lokalizaci do specifických oblastí stěn různých buněčných typů živých rostlin. Pomocí nové techniky, takzvaného Brillouinova zobrazování, zjistili, že po zvýšení produkce jednoho z typů expansinů byly buněčné stěny kořene tužší a méně rostly. Toto velmi překvapivé zjištění bylo v rozporu s původní hypotézou, která předpokládala pravý opak,“ uvedl institut ve zprávě.

Vzhledem k tomu, že expansiny se podílejí také na reakci rostlin na různé druhy stresu, předpokládají vědci, že by jejich zjištění mohla přispět ke zvýšení výnosů plodin poté, co se zvýší jejich odolnost proti stresu.

Brno (ČTK)